Kraví expedice – report z akce
- Komentáře k tomuto článku pište k novince Report z kraví expedice.
Je to již tři dny co se odehrála první kraví expedice. Již je tedy dosažen patřičný odstup a je možné napsat nestranný report.
Přípravy
Organizovat masovou akci typu kraví expedice je velice náročné a závisí na spoustě faktorů. Je nutné určit vhodné datum, sehnat lidi a vychytat počasí. Pro zdárnost celé akce jsme obětovali jedno roztomilé jehňátko.
Unimatrix325 navrhl docela rozsáhlé prospekty, které by každý účastník dostal. Zhodnotil jsem to slovy "to je na ty lamy moc pěkné" a prospekty zkrátil na jednu oboustranou A4. Oproti Unimatrixově verzi však byly alespoň barevné, takže to tak zlé nebylo. Na akci se nám jakýmsi zázrakem povedlo zlanařit dvě slečny, nějaké ty faváky a další univerzitní zvěř a jednoho týpka, který se přihlásil na akci bokem. Akce mohla začít.
A jdeme
Sraz byl v 11:00 na Chodském náměstí. Věnujme se chvíli účastníkům:
- Kelvin - jo to jsem já, bez komentáře
- Unimatrix325 - takzvaný kraví prorok - našel první kravičky a předpověděl jejich hojné počty již před lety
- Ládíček - UltraFAVák, po všech stránkách zajímavý člověk
- Parkis - další student, leze pořád někde po zdech nebo skalách
- Texan - vypadá jako mladý prezident Havel a chodí po noci okolo Litické přehrady
- Zámeckej - externí týpek, amatérský kravolog z daleké vísky
- Cynthie - slečna z kolejí
- Terezka - slečna z irc kanálu #zcu, ráda půjčuje peníze ;)
Někteří účastníci se ještě nikdy neviděli, ale počáteční study rozptýlil náš obsáhlý výklad o historii hledání kraviček a o první viděné kravičce. Také se jim moc líbily prospekty, které každý fasoval.
Následně jsme se přesunuli k další kravičce, která je vidět z mostu u areálu Škoda. Tam už jsem sehnal baterky do svého bombastiského fotoaparátu a udělal první fotku skupinky. 
Následně nás Unimatrix opustil bohužel/dík ne navěky, ale jen šel jednomu ze svých spolubydličů ukázat princip odemykání dveří do svého doupěte. Bez Unimatrixe byla skupina zteží zvládnutelná, zvlášť slečny vycítily polevení pochodové morálky a šly pozadu až o několik metrů a vůbec si nepovídaly o kravičkách.
Brzy, po cestě na Hlavní nádraží jsme dorazili k první velké překážce. Další kravička totiž byla schována kus po trati směr Valcha, což znamenalo vylézt na násep po téměř kolmé stěně. Holky to bohužel nedokázaly, a tak neviděli přenádhernou obrovskou kravičku. Na další fotce vidíte přesun směr kravička. V popředí Ládíček s prospektem.
.
Po slezení z náspu přicupital Unimatrix a šlo se dál k Hlavnímu nádraží. Po cestě jsme viděli ještě čtyři kravičky a byly přijímány s nadšením všech účastníků. Dokonce i Cynthii zaujala kravička u eskalátoru, a poté neobvyklá - nálepková.
Na vlakovovém nádraží jsem koupil hromadnou jízdenku do Koterova, na čež mi každý přispěl pětikorunou. Před odjezdem nás ale ještě čekal velký úkol. Koupit si pivo a zahlédnout "inverzní" kravičku z nádraží a obdivovat zelenou nedaleko lobezského mostu. Inverzní jsme zahlédli jen pomocí dalekohledu a to jen zadní partie. Následně jsme již nasedli do vlaku a jelo se.
Všimněte si, jak je na následující fotce TeXaN nakřivo. A to měl jen jedno pivo!
Bohužel, ačkoli vlak byl pouze osobní, hnal jako Kalwi na ovce (staré #zcu přísloví) a mnoho kraviček jsme po cestě vidět nestihli. Inverzní zakryly jakési pofidérní vagóny, chyba v prospektu způsobila chvilkový zmatek a malou s dlouhýma nohama pod mostem jsme nestihli vůbec. Bohudík jsme již dorazili do Koterova a další část výpravy probíhala opět pěšky.
Na poušti mezi kravami
Asi jsme před výpravou obětovali nějaké kvalitní jehně, neboť počasí se opravdu vydařilo. Na obloze ani mráček, naopak zářil obrovský žlutý mozol a v této fázi cesty na nás zkoušel triky s kremací za živa. Šli jsme z Koterova směr dálnice po širokém chodníku vedle rozpálených kolejí. Na fotce Zámeckej vytřásá z nohavice kobru královskou.
Ale stálo to za to, všem se strašně líbila smějící se kravička a koncentrace dalších. Na fotce slečny hledají pramen vody u smějící se kravičky.
Nakonec jsme dorazili do jakéhosi poloprůmyslového areálu co si hrál na oplocení ( z jedné strany). Bohužel to byla zrovna strana, kterou jsme museli projít, a tak jsme museli zábranu hacknout. Na fotce Texan snažící se zešplhat obrovskou výšku po Unimatrixovi. 
Asfaltové krávy
Nyní jsme před sebou měli Olympii s jejími lákadly přeslazených tekutin a Ečkových potravin. Byla téměř na dosah. Zklamání nad dalším plánem - kompletně ji do půlkruhu obejít po rozpálených silnicích bylo nekonečné. Ale všichni šli. Texan vypadal velice zmoženě, patrně se od PC nedostane moc na sluníčko ;). Na další fotce Texan chybí. Našel alternativní cestu ve stínu za zdí, a možná tam chytil i nějakého chutného hlodavce, neboť mu nějak nabyla energie a na konci zdi se objevil dřív než my.
Brzy jsme dorazili k mostům pod dálnicí a obdivovali dvě krásné kravičky. Následně jsme opět šli po rozpálené silnici a poté přelezli snad čtyři pruhy s mezizábradlím (!) abysme mohli obdivovat další dvě kravičky (jednu na skle!).
Poslední část této silniční ságy by se dala pojmenovat "příliž vzdálený most". U toho mostu byly tři (8) kravičky a nakonec jsme to všichni dokázali. Cesta do Olympie byla již s nasazením všech rezervních sil, navíc v přímém směru staví zas nějakou klíčově důležitou blbost typu další benzinka, takže jsme to museli obejít.
Olympský pokrm
V Olympii měli odpadkový koš, takže Texan se mohl konečně zbavit kelímku od piva, co táhl od nádraží. Tato akce mu zabrala mnoho času - jako jediný z nás si nedokázal ulovit jídlo. Zbylí účastníci expedice si ulovili tu chutné čínské kuře, tu něco z Mc Donaldu, tu nějakou bramborovou kaši s drcenou vačicí. Ládíček si koupil zelené triko, čehož si snad nikdo nevšiml, završili jsme to zmrzlinou a šlo se na autobus O. Ten totiž vozí sociální případy zadarmo a my se tak mohli dostat opět do centra města.
Historické kravičky
V autobuse jsme s Unimatrixem změnili plán další trasy. Nikomu se nechtělo táhnout se v tom horku pěšky až do kraví mekky, a tak jsme se rozhodli pro zajímavý okruh přes střed města a následně odjezd tramvají dvojkou až téměř k mecce.
Na cestě Americká - Masarykovo náměstí - Sady pětatřicátníků jsme viděli mnoho zajímavých kraviček, často těch co byly nalezené mezi prvními deseti. Počasí se trochu zklidnilo a objevily se i bouřkové mraky. V Kolárově ulici jsem udělal fotku skupinky pod krásnou kravičkou.
Objektové kravičky
Nedaleko Sadů pětatřicátníků, kousek od Pekla stojí jedna ruina (vzhled opravené koleje) a v té ruině se schovávají čtyři kravičky. Rozhodli jsme se tuto ruinu dobýt. Po chvíli tápání jsme našli vchod v plotě a již obdivovali krásnou malou červenou a tajemné bílé kravičky nad jakousi obří studnou nebo čím. Bohužel Cynthie nedočkavě šla dále a málem tak vybudila Hlídače kravího podsvětí - bandu nějakých feťáků. Dále jsme obdivovali dvě unikátní kravičky v druhé části ruiny. Dokonce i slečny a parkis je nakonec viděli, když jsem jim ukázal snadnější přístup.
Cesta na tramvaj
Od objektových kraviček nás nic nemohlo zastavit v cestě do Mekky kraviček. A to ani brutální schodiště, které můžete vidět na následující fotce.
Viděli jsme kravičku s otazníky, další velmi vysoko u Mrakodrapu. V poslední fázi cesty k tramvaji jsme museli přejít most přes širokou silnici u pivovaru. Zde jsme narazili na značku zákaz vstupu, ale jsa vychováni kolejním životem jsme ji ignorovali a překonali i následnou neexistující cestu. Vyšli jsme přímo proti krásné a výrazné fialové kravičce co tvoří logo na tomto webu. Zde jsem také vyfotil logo akce.
Následně jsme již nějakým způsobem pochopili a použili automaty na výdej lístků a jeli k mecce.
Mekka
Existují místa na kterých se koncentrují různé přírodní a duchovní síly. Třeba různá poutní místa, pokoj b36/726 atd. A jedním z těchto míst je i kraví Mekka na Skvrňanech. Už když jsme kolem ní jeli tramvají, všichni účastníci jaksi znejistěli - nic jsme jim neřekli. Nejdříve jsme si v blízkém Lídlu nakoupili nějaké pitivo, aby nás síla Mekky nesložila.
U Mekky všichni obdivovali preciznost s jakou byly stvořeny jednotlivé kravičky propletené v jeden chuchvalec. U Mekky výprava končila. Šli jsme do města pěšky, všichni ještě ovlivněni silou jakou Mekka zářila.
Po výpravě
Skončili jsme v hospůdce Májovka. Zaškrtávali jsme si kravičky, které jsme viděli a rokovali o proběhlé výpravě - pro mnohé jistě nejpodivnější, které se kdy účastnili. Akce končila, když si Unimatrix, Ládiček a Texan objednali pizzu. Kdo se má dívat jak se krměj. S Cynthií a Terezkou jsme je opustili a odebrali se na své byty a koleje (Parkis a Zámeckej zmizeli už dříve).
Akce se povedla. Bylo dosaženo všech základních cílů, viděli jsme asi 50 kraviček, nikdo nepřišel k úhoně (krom pořádného spálení od žlutého mozolu). Nevím, zda nějaká taková akce ještě někdy bude. Znáte film Doba ledová jak tam skáče ta veverka s oříšky? Je to kravina, ale v prvním dílu strašně super, v dalším už o ničem.
- Komentáře k tomuto článku pište k novince Report z kraví expedice.